Chov činčil: Co byste měli vědět?

KW: chov činčil, původ činčily, chov činčil doma

Fotka od Benjamin M. Groß z Pixabay

Činčila umí okouzlit na první pohled. Ať už jde o její půvab, milou povahu nebo chytrost, rozhodně se řadí mezi oblíbené domácí mazlíčky. Odkud se do našich bytů dostala a jak probíhá chov činčil?

Pokud plánujete pořízení nového domácího mazlíčka, rozhodně dříve nebo později narazíte na roztomilou šedou kuličku. Předností má činčila hned několik. Zajímavou může být takto na úvod dlouhověkost – činčila se v průměru dožije 8 let, při dobré péči ale dokáže rozdávat radost až 15 roků. V tomto ohledu se vyplatí nahlédnout alespoň ve zkratce na její původ. Odhaluje totiž hned několik důležitých bodů, které by měl znát každý chovatel...

Původ činčily

Roztomilý hlodavec z čeledi činčilovitých pochází původně z Jižní Ameriky. Přesněji tedy z vysokohorských oblastí v Andách. Kdo by na první pohled řekl, že v přirozeném prostředí se činčila vyskytuje v nadmořské výšce okolo 3000 m.n.m., kde se teplota drží na stálých 15°? Samozřejmě nemůžeme v tomto ohledu házet všechny druhy činčil do jednoho pytle. Pro účel tohoto článku se budeme bavit o činčile dlouhoocasé neboli Chinchilla lanigera. Právě ta se jako jediná chová v zajetí respektive jako domácí mazlíček. Právě z tohoto důvodu se občas ve zverimexech setkáte i se jménem činčila jihoamerická.

Jak chov činčil doma odstartoval?

Samozřejmě činčila není domácí mazlíček od nepaměti. Do lidských obydlí se totiž dostala v 17. století primárně za účelem výdělku. Čím okouzlila obchodníky? Samozřejmě svou kožešinou. Její jemnost je dána tím, že z jedné vlasové cibulky vyrůstá chomáček 40 až 50 chlupů. Ačkoli ještě před 200 lety byla činčila jedním z nejhojnějších druhů andských velehor, na počátku 20. století již kožedělný průmysl vzal za své. Kvůli vidině výdělku byla dokonce prohlášena za vyhynulou. S tím se nesmířil Mathias Chapman a v roce 1916 se vydal do Jižní Ameriky hledat zbylé exempláře. Přivezl si 11 zvířat a založil první domácí chov bez účelu zisku z kožešin...

Chov činčil: Na co se připravit?

Ať už plánujete celý chov činčil nebo chcete jen jedno zvířátko, rozhodně byste měli znát pro a proti. Nejideálnější je samozřejmě činčilí pár, u kterého budete moci pozorovat například starostlivého samečka, který bude samičce pomáhat zahřívat mladé. Na druhou stranu, pokud máte čas věnovat se činčilce každý večer minimálně pár hodin, klidně můžete chovat i jednu. Právě díky pozornosti se totiž velice rychle ochočí a navíc například i poslechne na slovo. Chov činčil je tedy spíš pro pozorovatele, zatímco jedináček pro milovníky mazlení a starosti o mazlíčka.

Co se týče samotného chovu, jak jsem avizoval výše, činčila potřebuje stravu a prostředí podobné tomu přirozenému. Počítejte tedy s tím, že bude potřeba dbát na dietní krmení, o kterém jsem psal již dříve. Důležitá je také písková koupel, která dělá srst činčil lesklou a zdravou. Opět v tomto ohledu odkážu na nedávný článek, který se přípravou takové lázně zabývá.

Plánujete chov činčil? Podívejte se na naši nabídku domácího sena nebo koupacích písků!